Památky a zajímavosti
Zámeček a pivovar

Začátkem 16. století byla východně od tvrziště vybudována renesanční budova sloužící správě semínského panství. V podstatě byla tato budova sídlem správy západní části rozsáhlého panství Viléma z Pernštejna. Zároveň pravděpodobně sloužila i jako lovecký zámeček, neboť v Semíně byla jedna z loveckých stanic, specializovaných na lov srnčí zvěře a zajíců.
V roce 1691 byl k původní budově semínského zámečku přistavěn pivovar. Při té příležitost došlo k přestavbě a rozšíření původní budovy v barokním stylu.
Svůj správní účel ztratila budova po roce 1780, výroba piva však pokračovala i nadále. Po roce 1918 přešel areál zámečku a pivovaru do vlastnictví tehdejšího sládka, pana Jindřicha Dvořáka. Pivo se zde vařilo až do roku 1926, kdy byl provoz z ekonomických důvodů ukončen. Prostor pivovaru a jeho rozsáhlých sklepení sloužil dále jako velkosklad pro pardubický a chrudimský pivovar.
Obytným účelům slouží budova až do dnešních dnů, ačkoliv se nachází ve značně zchátralém stavu.
Dominantní budova semínského "zámečku" je rodištěm známého architekta Josefa Gočára (nar. 13.3.1880), jehož stavbám se můžeme obdivovat v Praze, Jaroměři, Lázních Bohdaneč a hlavně v Hradci Králové. V tomto městě je Gočár, mimo jiné, tvůrce celkové moderní urbanistické koncepce města.
Kostel sv. Jana Křtitele a dřevěná renesanční zvonice

Kostel v Semíně stojí na pozdně románských základech z přelomu 12. a 13. století. V knize "Ranně středověká architektura v Čechách" její autorka E. Šamánková posunuje vzhledem k zachování původního zdiva na počátek 12.století, tedy do doby, kdy byl založen podobný kostel sv.Maří Magdaleny v Řečanech nad Labem.
Ve druhé polovině 17. století prošel semínský kostel barokní přestavbou. Byla upravena klenba apsidy, štít lodi a proražena nová okna do obvodových zdí kostela. Tuto barokní podobu si kostel podržel až do dnešních dní.
Nedaleko kostel stojí dřevěná zvonice ze 16. století. Kostel i zvonice jsou zařazeny do seznamu kulturních památek. Ve zvonici jsou umístěny dva starobylé zvony. Menší, zvaný "Poledník" má rozměr asi 85x85 cm a byl ulit v roce 1542, větší zvon 100x100 cm je nazýván "Ježíš" nebo také "Jan", lidově "Hranáč" a byl odlit v roce 1606. (foto Petr Kalousek)
Mlýn

Panský semínský mlýn byl zbudován na Opatovickém kanále krátce po dokončení tohoto vodního díla v roce 1521. Původně byl dřevěný, v 50. letech 16. století však vyhořel. V roce 1558 byl vystavěn znovu a téhož roku 1558 byl pronajat mlynáři Lexovi za 52 kop míšeňských grošů.
U mlýna stávala pila i hamr. Zajímavou praktikou dřívějších dob bylo, že majitel panství nasadil do všech mlýnů na svém území prasata na výkrm. Prasata se krmila převážně moučným prachem z podlahy a půdy mlýnice.
Roku 1773 byl semínský mlýn se čtyřmi složeními pronajat mlynáři Čermákovi za 4.500 zlatých a každý rok ještě 61 zlatý a čtvrt krejcaru úroku k tomu.
V průběhu 19. století byl mlýn prodán do soukromých rukou. Na počátku 20. století prodává jeho majitel František Korec mlýn se všemi pozemky za 92.000 zlatých c.k. dvornímu velkostatku v Kladrubech, který provedl v roce 1903 celkovou rekonstrukci.
Nedlouho po vzniku Československa, v dubnu 1919, vzniká v Přelouči mlýnské družstvo s názvem "Rolnický družstevní mlýn" za účelem pronájmu semínského mlýna. Prvním předsedou se stal František Kučera, rolník ze Sopřeče. Později byli do družstva přijati také semínští rolníci, pánové Mazal a Zeman.
V roce 1922 provedlo družstvo další modernizaci mlýna. Namontována byla nová turbína od firmy Josef Porket, strojírny Růženina Huť ze Skuhrova nad Bělou.
Jednalo se o Francisovu turbínu číslo 1, průměr 85 cm, spád vodního toku je 3,88 metru, průtok 2,2 krychlových metrů za vteřinu. Užitečný výkon turbíny byl 0,78 HP a výkon 88,7 HP.
Zmodernizovaný mlýn sloužil nepřetržitě, s určitými částečnými úpravami, až do roku 1964. Toho roku bylo v semínském mlýně ukončeno mletí obilí. Objekt byl Státním plemenářským ústavem v Kladrubech nad Labem využíván jako výrobna šrotu a sklad. V 70. letech minulého století mlynářská činnost definitivně ustala.
V roce 2013 byla část mlýna novým majitelem zrekonstruována, byla instalována nová turbína a objekt slouží jako malá vodní elektrárna.
Aquadukt

Aquadukt na západním okraji vsi Semín je mimoúrovňovým křížením dvou vodních toků, Opatovického kanálu a Sopřečského potoka. Leží nedaleko hlavní silnice a cesta k němu je značena.
Kozinec písečný

(zdroj: publikace Semínský přesyp; Jiří Rejl, Martin Kohoutek; vydalo Město Přelouč; foto Soňa Hospodková)